16.07.09
Dnes jsme si přivezli domů nového člena rodiny - Cerbera alias Berryho.V ulici to vypadalo,jako by přijela nějaká celebrita, byl okukován,chválen a záviděn.Zjistili jsme, že již od miminka to je pěknej ješita,děsně se naparoval a náležitě pózoval.Akim zatím nevypadá moc nadšeně,sice počáteční seznamování zvládl na jedničku, ale tím to skončilo,dál už o štěníka nejevil zájem.To sousedovic berňák Mates je z něj nadšen. Beryskovi jsme ukázali naši-nyní i jeho zahradu, aby viděl, že nejsme žádný béčka a i v novém domově bude mít parádní lítací eldorádo.Berysek si to celé prošel sám a choval se jak při prohlídce zámku, svědomitě si všechno prohlédl a oňuchal.
17.07.09
První noc proběhla kupodivu v klidu.Hezky spinuškal a vůbec neplakal.Asi je to tím,že je tu další berňák a on se tudíž cítí v bezpečí. Hned ráno byl připraven skotačit a jančit a vůbec páchat psí kusy.Byl vypuštěn na zahradu (v noci totiž spinkal doma),kde okamžitě začal provokovat a prudit Akima,kterej stál uprostřed zahrady s vytřeštěnýma očima: "prokrista,co to je?,ono to neodjelo někam pryč a hodně daleko?,to to tu zůstane už nafurt?,to snad ne,co jsem komu udělal?, to je moje rodina,já jsem tu ten jeden jediný a milovaný,ty jeď někam do pryč,já tě tu nechci." Berysek byl nadšen,že tu má parťáka a hnal se k němu,jako že si budou hrát a tak vůbec.Akim to chvíli snášel,ale pak mladýho odkázal do patřičných mezí a odkráčel středem.Přeci se nebude zahazovat s nějakým vetřelcem,kterýho nikdo nezval, on si přeci dosud vystačil sám!!!
18.07.09
Berysek si vůbec nic nedělá z toho,že je Akim morous nabručenej a neustále se kolem něj motá.Tahá ho za uši,kouše do ocasu a věší se mu na náprsenku.Budiž Akimovi přičteno k dobru,že má neuvěřitelnou trpělivost a juniora zpacifikuje,až když už to trvá opravdu dlouho a malej začne být útočnější a přestane kontrolovat sílu kousanců.To mu pak dá opravdu důrazně najevo,že už toho bylo dost a jeho trpělivost má své meze.To pak opravdicky vyhrne pysky a vycení zuby(což jsem zatím u berňáka nikdy neviděla)a odkáže Beryska do patřičných mezí. Vypadá to, že z Berryho vyroste zahradník. Zatím "ničí" naštěstí jen plevel. V pokoji zkouší okusovat všelicos, a když si toho někdo všimne a okřikne ho, tak samozřejmě dělá,že on nic,to někdo jiný.Má samozřejmě svoje hračky na tahání,okusování a žužlání,ale co to je proti takové ponožce nebo pantofli?To je přeci něco jiného a musí se to ochutnat a zkusit,jestli se to náhodou nedá sežrat.
19.07.09
Berry přišel na nový styl spaní. Strčí hlavu do boty (Crocs) a spinká. :) Akim si stále myslí, že je tu jen na návštěvě, Berry ho ovšem každé ráno vyvádí z omylu.Akouškovi jsme vysvětlili už na začátku,že Berysek je jeho nový kamarád,kterej s ním bude pořád,že si spolu budou hrát,lítat a rošťačit.Zatím to vypadá, že stále doufá, že to je nějaký zlý sen,ze kterého se probudí a bude tu opět sám bez toho prťavého vetřelce. Se štěníkem šijou všichni čerti a jak může,tak Akima prudí a on pak výhružně vrčí,takže je sprdnut jak on,tak junior.Akim proto,že si má vzpomenout na své štěněčí lumpačení a Berys proto,že nemá kousat kamaráda do ocasu a tahat za uši.Tož se oba urazili,lehli si zadkama k sobě,aby se na sebe nemuseli dívat a po chvíli trucování oba usnuli.Berysek se po chvilce v polospánku začal nenápadně sunout směrem blíž k Akimovi a nalepil se mu na záda.Pak zase spokojeně usnul.Jenže se probudil Akim a když zjistil,že je malej těsně u něj,tak se zvedl: "nikomu opěrku dělat nebudu" a odešel na druhý konec zahrady.
23.7.2009
Je to tady,Berysek je zakuklený zahradník. Už přišel na to,že ty zelený listy (kosatce),jdou krásně okusovat a vůbec s tím není žádná práce.Svým uměleckým cítěním došel k závěru,že břečťan pnoucí se po pergole je absolutně de mode a tudíž je třeba jej zlikvidovat a to tak,že ihned.Akim ho zpovzdálí pozoruje s naprosto jasným výrazem: "jen si trhej,rvi a hryzej,dostaneš pěkně na prdel,já to znám,tím jsem si už dáááávno prošel." Samozřejmě prcek-zahradník je náležitě zpacifikován a Akimovi je přímo do očí vysvětleno, že nemá být poťouchlý.
25.7.2009
Jojo, Beroušek je lump,darebák,rošťák,ničitel,zloduch,padouch, zlovoň a tak vůbec.Kosatce už nemám-totálně zlikvidováno,břečťan je hrdina-stále ještě odolává Beryskovým nájezdům, i když na jedné straně už má namále,jelikož Berys ho kus amputoval.A nic nepomáhá,domluvy,zvýšený hlas,pár na zadel.Připadá mi,že ho to jen posiluje v jeho dalším uměleckém ztvárnování naší zahrady.Prostě si nedá říct,má svou hlavu a vyšší cíle.
27.7.2009
Chlapec náš maličký je velmi,ale velmi učenlivý a vnímavý.Naše Jana o něm prohlásila,že je drzej jak lázeňská veverka a já bych to rozšířila na vyčůranej až běda. Akoušek má ve zvyku (když je přesvědčen,že už byl na zahradě dostatečně dlouho, a že už je načase jít na pelíšek domů pod schody)stoupnout si před dveře a štěknout do nich,nic moc jen zlehýnka (pro začátek),když není odezva,tak přidá na hlasitosti a když ani teď není žádná reakce, tak pořádně zařvat,což mu nečiní žádných problémů. No a ten malý rozumprd to od něj odkoukal (je prostě studijní typ) a s velkou radostí a vehemencí se dožaduje téhož,opakujíc naprosto přesně Akimův postup.
30.7.2009
Berry ví,že na spaní je třeba klid a soukromí,takže si našel svoje oblíbené místečko (v pergole pod houpačkou,kde je stín),takže jakmile tam sebou plácne,víme že jde spát a naprosto si nepřeje být vyrušován,protože v čase spánku roste (to on přeci dobře ví) a on chce být krásný velký pes.Samozřejmě též nabírá sílu na své další aktivity jako je pustošení zahrady a provokování Akima.Do svého zahradničení zahrnul i "úpravu" mé chlouby-krásně vzrostlého ibišku,který je hustě obsypán květy a právě ty se našemu zahradnímu architektovi nějak nezamlouvají,jak může a kam dosáhne,tam serve květ.Pochopitelně,že jakmile ho při této bohulibé činnosti přistihnu,má to pro něj dalekosáhlé následky a on to moc dobře ví,protože jakmile mě vidí,okamžitě pádí směrem do pryč.Je-li chycen,dostává na zadel,z čehož si pranic nedělá,dál vesele pustoší a ještě se potutelně chechtá.Akim přihlíží,ale nezakročí.Proč taky: "jen ať si to ten malej hajzlík pořádně vypije,co bych mu říkal,že se to nesmí dělat,že pak dostane viks."
3.8.2009
Náš chlapeček chlupatý hlídá.V noci na zahradě je sám (Akim hlídá přední sektor)a občas dává svým štěkáním na vědomí všem v okolí ,že tuto zahradu hlídá obrovsky nebezpečný pes,takže bacha na něj.Taky zjistil,že štěkání je brnkačka,to umí každej blbec.Objevil totiž,že tlamička umí vyluzovat i jiné zvuky (vytí) a patřičně vybrušoval formu,andílek jeden rohatej.Noc trávil tím,že střídavě spal a střídavě vyl.Moc krásné to bylo.Myslím,že sousedi byli tímto koncertem,který byl zcela zdarma a s vynikající akustikou,naprosto unešeni.Zatím s námi mluví,zřejmě mají tvrdé spaní.
5.8.2009
Dlouho očekávané se stalo skutečností. Berysek kutá.A to tak,že hodně moc. Začal s malými jamkami a postupně se vypracovává na hlubinného inženýra.To už nejsou jamky,ale jámy,ďuzny a možná dojde i na krátery.Jakékoli domlouvání (i fyzické-mně to bolí víc jak jeho) se míjí účinkem.A ještě na mně kouká "nevinnýma" kukadlama: "já a hrabat?,co tě to popadlo,seš posedlá nebo co?,přeci si nebudu mazat svoje pacinky nějakou hlínou (má ji až za ušima,čumák celý hnědý,ale zatlouká a zatlouká),to byl nějaký cizí pes za mně převlečený,já ani náhodou." A protože si myslí,že mě za to neoprávněné nařčení musí potrestat,začne štípat předníma zoubkama a pokusovat.Můžu mu horem dolem vysvětlovat,že panička se nekouše,na to má hračky a kostičky, nedá si říct,takže mi nezbývá nic jiného než odveta.Kousneš ty mně,kousnu já tebe.Zkusí to znovu,tak já taky.Čumí jak puk,začne podávat pac a olizovat mě,jakože abych se nezlobila,že už mi dáááávno odpustil.
9.9.2009
Naše mimi se rychle vytáhlo do batolecího věku.Je ho všude plno a nenechá se jen tak odbýt.Akimovi začíná být pomalu ale jistě rovnocenným partnerem při tahanicích.Už to prostě není to maličké roztomiloučké medvídě,na které stačilo temně zavrčet a ono to dalo pokoj,je už to prostě kusanec psa.Jejich občasné výměny názorů se již neobejdou bez vzájemného výhružného vrčení a přeštěkávání,neboť oba chtějí mít poslední slovo.A když už je na zahradě pořádnej randál a Akim zjistí,že jsou sledováni,tak se tváří,že on nic,on je ten chudák,kterej musí trpět toho malého vlezlého tvora,kterej mu nedá pokoj a neustále ho prudí.Takže je mu sděleno ať se krotí a Beryskovi ať zklidní hormon nebo bude tabul rasa a to tak,že rovným dílem.A oni oba už moc dobře vědí,že jakmile panička řekne tabul rasa,tak to není žádná sranda a klidí se mi z dosahu. Terénní úpravy naší zahrady vzal Berys s naprostou převahou a velkým úspěchem do svých pacek a z nějakého hubování, eventuelně výprasku si pranic nedělá,jen ho to zocelí.Mé chabé pokusy ty jeho výtvory uvést do původního stavu sleduje s ledovým klidem: "je mi absolutně šumák,že se tu pinožíš,jen se plahoč.Ty máš jen dvě ruce s nějakým nesmyslem, já čtyři packy,šikovnej čumáček a v noci času dost,tak co bych se stresoval. Ráno tu budeš mít jamku nebo dvě, možná zvládnu i tři......
19.9.2009
Dnes byl jeden z těch krásných dní,kdy by bylo škoda to nevyužít.Chlapci byli na procházce.Šli jsme naši obvyklou trasu (pole a pak rybník), i když původně to měla být trasa zkrácená-jen pole. Nakonec risk je zisk a dobře to dopadlo.Dokonce vlezl za Akouškem do rybníka a divil se,že mu mizí packy pod vodou,pořád nemohl pochopit,že se na tu lesklou plochu prostě nepostaví.Akim rázoval vodou a snažil se rybník vypít.On neplave,pouze chodí a voda mu musí sahat maximálně,ale opravdu maximálně tak po břicho,někdy vodě dovolí trošku víc,ale nikdy,nikdy ne na záda.Plavat prostě nebude a nebude.Tak jsem zvědavá,co bude dělat náš prcek,až bude větší.Jestli bude kopírovat Akima a nebo z něj bude plavec.Necháme se překvapit. Šikulka chlupatý,cestu ušel celou téměř bez problémů,i když pravdou je,že na zpáteční cestě sebou v jednom okamžiku plácnul na zem a dal zřetelně najevo,že je uondán,packy ušoupané tak,že se mu zamotávaj a dál prostě nejde,kdyby se svět měl zbláznit.Svět se nezbláznil,byl mu umožněn krátký odpočinek,který Akim kvitoval výrazem: "srabe." Malýmu to dlouho netrvalo,jen pár minut a už se zase tetelil,že bude lumpačit,což mu bylo zatrženo a šlo se domů.
23.9.2009
Dnes jsme byli u tety doktorky. Nic vážného, jen tak, pokoukat se a nechat zvážit.Nejdřív se mu tam vůbec nechtělo, asi na něj působilo to množství různých pachů, ale pak to zvládnul a šel dovnitř. Náš čtyřměsíční drobeček váží 25,3kg a děsně se mu v ordinaci líbilo. Kompletně ji prošmejdil a já taky, protože byl na vodítku, takže jsem prohlídku ordinace absolvovala společně s ním.
20.1.2010
Ahoj všichni psí přátelé a příznivci berňáků. Konečně jsme se po dlouhé době dostali k tomu, abychom se opět ukázali v plné kráse. I když v plné kráse zrovna ne, Akim je momentálně v pooperační rekonvalescenci, protože 25.12. ve dvě hodiny ráno mu operovali bříško (nějaká dobrá duše mu na Štědrý den hodila kus ryby,on ji zhltnul a jak se snažil to zvrátit, protože se mu tam vzpříčila, tak se mu otočil žaludek), takže teď nosí "prubanové" pyžamo a my musíme dávat velký pozor, aby mu divoch Berysek neublížil. Akim je teď hubeňour hubený, váží 48kg, musí jíst několikrát denně malé porce, bral antibiotika a několik dalších prášků, takže jsme ho podezírali z drogové závislosti. Nicméně všech těchto útrap se zhostil s klidem jemu vlastním. Však ho také všichni ošetřující lékaři veterinární kliniky chválili, jaký je to vzorný pacient, takových, že by brali víc. Má pelíšek u paničky v pokoji a ven chodí jen, když se musí vyvenčit, jinak je zatím neustále doma na pelíšku a zabalen v dece, což se mu velice líbí a náležitě si to užívá.
A aby toho nebylo málo, tak Berysek začal kašlat, původně jsme mysleli, že něco vdechnul nebo sežral a teď mu to vadí.Tož jsme zašli k lékaři a ejhle, on má chřipečku ze sněhu, který moc rád baští. Takže pro změnu teď bere antibiotika náš malý dorostenec, kterého jsme při této příležitosti zvážili a ten pacholek chlupatý váží 39,8kg. Samozřejmě, že ho musíme držet doma, což určitě s radostí uvítá, a musíme zamezit jeho požírání té studené bílé "dobroty", což tedy bude nadlidský úkol, protože sněhu máme plnou zahradu.
Tak, a teď už jen zbývá vybrat pár krásných fotografií, které vznikly za tu dobu, kdy jsme naposledy navštívili tyto stránky. Již se na tom pracuje a slibuji, že to bude brzy. takže zatím páček a těšte se. Akim a Cerberus
8.7.2010
Po dlouhé odmlce jsme zase zde, bohužel v menším počtu.
Akim 23.2.2010 nenávratně odešel do psího nebíčka prohánět fenky. Obě operace i rekonvalecenci zvládl perfektně, ale selhaly mu ledviny.Odvezly jsme ho k lékaři,ale bohužel se nedalo už nic dělat. Společně s Ivou jsme u něj byly až do posledního vydechnutí.Byl to velký bojovník, neodcházelo se mu snadno, paní doktorka musela zvýšit dávku uspávací injekce.
Náš dorostenec zůstal sám, dlouho ho hledal a asi dosud nepochopil, že jeho velký kamarád už nikdy nepřijde.
Berysek tedy osiřel. Ale ne nadlouho. Starší dcera si v dubnu(protože byla od malička zvyklá mít kolem sebe pesany a nyní, když bydlí v paneláku, jí to chybělo) štěňátko Jack Russela teriéra. Když to přinesla, bylo to jak morče, akorát do dlaně. Byli jsme všichni zvědaví, jak ho přijme náš chlapec. Jestli nebude zlý, jestli mu nebude ubližovat a provádět lotroviny.
Musím říct, že se ho ujal jako starší brácha a ochránce, stačilo, že malej jen kvíknul a Berys letěl, ať už byl kdekoli, aby zkontroloval, jestli Edwardovi nikdo neubližuje, protože jinak by ho pěkně zpacifikoval. Vzal ho prostě pod své ochranné packy a všude ho hlídal. A malýmu prckovi se to samozřejmě moc líbilo, protože mu lezl po zádech, tahal ho za ocas, zakusoval se mu do pysků a Berysek trpělivě držel. Nyní se přesně opakovalo to, co on prováděl Akouškovi, když jsme ho přivezli domů a on s radostí zjistil, že je tu ten samý druh, co měl i doma.
Edy roste jako z vody, už to není morče, ale pěkný malý pořízek a Beryskovi pěkně "zatápí".Když jsou spolu, je to lepší jak televize, protože co ti dva spolu vyvádějí, je prostě děsná prča.
Je z těch jejich hrátek spousta fotek a též se podařilo mobilem natočit video. Snad se mi to podaří umístit, aby jste se všichni mohli juknout, co ti naši dva lumpáci vyvádějí. A když zase Jana s malým odjede, protože u nás bývá jen o víkendu, tak pondělí tráví náš klučík hledáním toho malého prudiče.
Teď už mi jen zbývá vybrat z toho množství fotek ty nejlepší, aby jste se všichni mohli podívat, co za rošťáky zase naše zahrada hostí.
